
Představ si, že si na dovolené v Portugalsku zlomíš nohu. Lékař na pohotovosti si zobrazí tvou kompletní zdravotní historii (alergie, léky, prodělané operace), i když je tvůj praktický lékař v Berlíně. Žádné telefonování. Žádné faxování záznamů. Žádné „Myslím, že mám na něco alergii, ale nemůžu si vzpomenout na název.“
Přesně to slibuje Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS), který se v březnu 2025 v tichosti stal právem EU. Je to nejambicióznější regulace zdravotních dat v historii a brzy změní způsob, jakým 450 milionů Evropanů pracuje se svou vlastní zdravotnickou dokumentací.
Titulek, který uvidíš jinde: „EU chce tvá zdravotní data.“ Realita je ale zajímavější a užitečnější.
EHDS dělá dvě věci. Ta první je opravdu vzrušující, zvlášť pokud jsi někdy žil ve více než jedné zemi EU.
Primární využití znamená, že tvé zdravotní záznamy budou přenositelné napříč všemi 27 členskými státy (plus Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem). Pacientské souhrny, recepty, laboratorní výsledky, propouštěcí zprávy, zobrazovací vyšetření – vše standardizované, vše interoperabilní, vše dostupné přes systém s názvem MyHealth@EU.
Patnáct zemí už dnes podporuje přeshraniční eRecepty a pacientské souhrny. Rakousko, Dánsko, Itálie, Švédsko a další se připojují v roce 2025. Německá služba eReceptu se spustí v roce 2026. Do března 2029 musí všechny členské státy EU podporovat první vlnu přeshraniční výměny dat. Do roku 2031 se to rozšíří na laboratorní výsledky, zobrazovací vyšetření a propouštěcí zprávy.
Pokud jsi expat – a v jiném členském státě než ve svém vlastním žije zhruba 14 milionů občanů EU – je to velká věc. Už žádné převážení papírových záznamů mezi zeměmi. Už žádné začínání od nuly u nového lékaře. Už žádné „ty krevní testy budeme muset udělat znovu, protože ke starým nemáme přístup“.
Pro každého, kdo často cestuje, stojí za pozornost už jen pravidla pro nouzový přístup: poskytovatelé zdravotní péče mohou k tvým záznamům přistoupit i přes hranice, pokud je to nutné k ochraně tvého zdraví.
Druhá věc, kterou EHDS dělá, je složitější. Sekundární využití znamená, že tvá pseudonymizovaná zdravotní data – bez tvého jména a ID – mohou být zpřístupněna pro výzkum, vývoj léků, trénování AI a analýzy veřejného zdraví.
Kategorie dat jsou široké: elektronické zdravotní záznamy, recepty, nemocniční data, záznamy o úhradách, registry veřejného zdraví a především data ze zdravotnických prostředků, nositelné elektroniky a wellness aplikací, jakmile se dostanou do klinického procesu.
Ten prsten Oura synchronizovaný se systémem tvého lékaře? Ten monitor glukózy, který posílá data do záznamů tvé kliniky? Jakmile je to ve zdravotnickém systému, spadá to v rámci EHDS pod sekundární využití.
Na seznamu oprávněných jsou farmaceutické firmy, výzkumné instituce, vývojáři AI, smluvní výzkumné organizace a orgány veřejného zdraví. Nařízení výslovně zakazuje využití pro rozhodování pojišťoven, hodnocení úvěruschopnosti nebo reklamu. Stojí ale za to vědět, kdo všechno má přístup.
To hlavní: sekundární využití funguje na principu opt-out, ne opt-in. Článek 71 ti dává právo ho kdykoli odmítnout, bez udání důvodu a s možností to kdykoli vzít zpět. V zásadě je to rozumné.
V praxi je v tom zmatek. Každý členský stát zavádí opt-out jinak. Neexistuje žádné jednotné celoevropské tlačítko. Finsko – země, která doslova inspirovala EHDS svým systémem Findata – provozuje sekundární přístup ke zdravotním datům už pět let, a přesto stále nemá centralizovaný závazný opt-out, který by pokrýval všechny správce dat. Když finská média v roce 2024 o EHDS informovala, občané systém zaplavili žádostmi o uplatnění námitky.
Finsko a Dánsko proti konečnému nařízení dokonce hlasovaly. Estonsko veřejně vyjádřilo obavu, že rozsáhlé odhlašování by narušilo kvalitu výzkumných dat. Hlasování Evropského parlamentu prošlo poměrem 445 ku 142 – pohodlný výsledek, ale 142 nesouhlasných hlasů u zdravotnického nařízení o něčem vypovídá.
Nizozemsko připravuje na první polovinu roku 2026 k veřejné konzultaci legislativu založenou na principu opt-out. Německo stále zjišťuje, které části svého sociálního zákoníku musí upravit. Žádný členský stát zatím plně nevybudoval infrastrukturu pro sekundární využití.
EHDS je celkově přínosný. Opravdu.
Přeshraniční zdravotní záznamy měly existovat už před deseti lety. To, že v Lisabonu bez problémů zaplatíš za kávu telefonem, ale nedostaneš se ke svým výsledkům krevního testu z Mnichova, je absurdní. EHDS to řeší a už samotná ustanovení o primárním využití toto nařízení ospravedlňují.
Rámec pro sekundární využití by mohl evropský zdravotnický výzkum výrazně urychlit. Provádět studie na stovkách milionů standardizovaných pacientských záznamů s právní jistotou je přesně ten typ infrastruktury, který přináší průlomy.
Rozdíl mezi ambicí nařízení a povědomím spotřebitelů je ale skutečný. Nemůžeš mít smysluplné právo něco odmítnout, když lidé ani nevědí, že je co odmítat. A práva k tvým datům by neměla záviset na tom, na které straně hranice žiješ.
Tady je tedy naše doporučení: vyhledej si úřad pro digitální zdravotnictví ve své zemi. Zjisti, jak vypadá proces odhlášení. Pochop, co se buduje. Ne proto, že by bylo nutné se odhlásit – ale proto, že vědět, co se děje s tvými zdravotními daty, je samo o sobě formou preventivní péče.
Co dalšího se děje?
Mississippi právě jednomyslně zavedlo povinnou úhradu testování biomarkerů. Obě komory zákon schválily v poměru 117 : 0 a 52 : 0, takže se Mississippi stalo dalším státem USA, který po pojišťovnách vyžaduje úhradu testování biomarkerů pro diagnostiku a rozhodování o léčbě. Tohle je nadstranická zdravotní politika, která opravdu funguje. Trend je jasný: testování biomarkerů se přesouvá z luxusního wellness do standardní péče.
Semaglutid u Alzheimerovy choroby: studie GLP-1, která právě zklamala. Studie EVOKE a EVOKE+ od Novo Nordisk (9 996 pacientů ve 40 zemích) testovaly perorální semaglutid u časné Alzheimerovy choroby. Výsledky přišly začátkem roku 2025: semaglutid oproti placebu nezpomalil pokles kognitivních funkcí. Hypotéza o vlivu GLP-1 na neurodegeneraci ještě není mrtvá, ale její nejpřímější test právě selhal. Stojí za to sledovat, co přijde dál.
Ustanovení aktu EU o umělé inteligenci pro zdravotnictví vstupují v platnost v srpnu 2026. Většina healthtech firem v Evropě není připravená. Nástroje na podporu klinického rozhodování, diagnostická AI a systémy triáže čeká posuzování shody, audity zkreslení a požadavky na transparentnost. Pokud vyvíjíš AI ve zdravotnictví, čas na splnění požadavků se krátí.
Pro ty podnikavé mezi námi.
Hims & Hers právě koupila YourBio Health – firmu stojící za technologií bezbolestného odběru krve. Tohle je konsolidace DTC zdravotnictví v praxi: vlastnit test, vlastnit data, vlastnit vztah se zákazníkem. Pro tradiční laboratorní firmy jejich konkurenční výhoda slábne. Pro spotřebitele se brzy výrazně sníží bariéry spojené s odběrem krve. Sleduj tento vývoj – kdo vyřeší domácí odběr krve ve velkém, ovládne příští dekádu preventivního zdraví.
Stafford Beer v Brain of the Firm (1972) popsal, jak by organizace mohly fungovat jako biologické nervové systémy – desítky let předtím, než někdo použil slovo AI. Celé PDF je zdarma online. Přečti si 3. kapitolu a řekni nám, že nepopisuje tvou firmu.

Většina lidí posuzuje své zdraví podle toho, jak se cítí, a pocit je rozmazaný obraz, který se dá snadno špatně vyložit.
Roční členství od 199 € ročně nebo 0,55 € denně.

Aniva zajistí laboratoř, logistiku i zprávu. Ty si ponecháš vztah s pacientem a vlastní značku.
Dvacet minut a budeš vědět, jestli to sedí k tvému nastavení.