
Ačkoli je skepse vůči prevenci rakoviny na místě, zásadní studie zveřejněná v Nature Medicine teprve nedávno (v únoru 2026) přinesla pozoruhodné zjištění hodné dalšího zkoumání: téměř 40 % z 18,7 milionu případů rakoviny ročně na světě, tedy zhruba 7,1 milionu diagnóz, souvisí s ovlivnitelnými rizikovými faktory.
Na prvním místě bylo kouření tabáku, následované infekcemi a konzumací alkoholu.
Výzkum, který vedla Hanna Fink v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny při WHO, zkoumal 36 typů rakoviny ve 185 zemích, což z něj dělá jednu z nejrozsáhlejších dosud provedených analýz preventabilní rakoviny.
To číslo by nás mělo znepokojit a se všemi údaji k tak kontroverznímu tématu, jako je rakovina, je potřeba zacházet opatrně. Ale dá se na to podívat i jinak: pravděpodobně jde o podhodnocení. Tady je moje úvaha, proč si to myslím, a nabízím ji alespoň jako myšlenkový experiment.
Studie hodnotila 30 „dobře prokázaných“ rizikových faktorů. Metodologicky správná volba, která zároveň odhaluje její hlavní omezení. Aby byl rizikový faktor zařazen, potřeboval silné důkazy o příčinné souvislosti nasbírané za celá desetiletí.
To je vysoká laťka a systematicky vylučuje několik skupin vlivů, u kterých věda za poslední dva až tři roky rychle pokročila, ale ještě nepřekročila hranici všeobecného konsenzu.
Když prozkoumáš, co bylo vynecháno, skutečný podíl rakoviny, které lze předejít, začíná vypadat výrazně vyšší než 38 %.
Zde jsou čtyři oblasti nedávného výzkumu, které do svého uvažování ještě plně nezapojila ani řada předních onkologů a epidemiologů. Dohromady naznačují, že skutečný podíl případů, kterým lze předejít, se může blížit polovině, nebo ji dokonce přesahovat.
Ultrazpracované potraviny dnes tvoří zhruba 60 % kalorického příjmu ve Spojených státech a více než polovinu ve velké části Evropy. Důkazy, které je spojují s rakovinou, přibývají s pozoruhodnou konzistencí.
Studie IARC z roku 2025 u 266 666 mužů a žen ze sedmi evropských zemí zjistila, že vyšší konzumace ultrazpracovaných potravin souvisela se zvýšeným rizikem rakoviny a kardiometabolické multimorbidity. Ne jen jedné nemoci, ale celých jejich shluků. Metaanalýza zahrnující několik kohortových studií našla statisticky významnou souvislost mezi vysokým příjmem ultrazpracovaných potravin a rakovinou tlustého střeva a konečníku, prsu a slinivky břišní, přičemž poměr rizik při srovnání skupin s nejvyšší a nejnižší konzumací dosahoval 1,30 u rakoviny tlustého střeva a konečníku a 1,49 u rakoviny slinivky.
Asi nejvýraznější je studie z listopadu 2025 z Mass General Brigham, publikovaná v JAMA Oncology, která sledovala téměř 30 000 žen a zjistila, že ty s nejvyšší spotřebou ultrazpracovaných potravin měly o 45 % vyšší riziko vzniku konvenčních adenomů, tedy předrakovinných polypů nejčastěji spojovaných s časným kolorektálním karcinomem, ve srovnání s těmi s nejnižší spotřebou. Vztah mezi dávkou a účinkem byl v podstatě lineární: více ultrazpracovaných potravin, více předrakovinných výrůstků.
Je to důležité, protože kolorektální karcinom s časným nástupem v zemích s vysokými příjmy prudce roste z důvodů, které vědce matou. Souvislost s vysoce zpracovanými potravinami je teď jedním z nejsilnějších kandidátů a působí přes mechanismy – chronický zánět, narušení střevního mikrobiomu, endokrinní narušení vlivem aditiv – které 30 rizikových faktorů z Finkovy studie přímo nezachycuje.
Strava byla částečně zohledněna prostřednictvím faktorů, jako je nízký příjem ovoce a zeleniny, ale konkrétní průmyslové zpracování potravin – emulgátory, modifikované škroby, umělá sladidla – představuje samostatnou a dodatečnou kategorii rizika.
PFOA, jedna z nejvíce zkoumaných per- a polyfluoroalkylových látek, byla v roce 2023 agenturou IARC přeřazena z kategorie možná karcinogenní na prokázaný lidský karcinogen. PFOS byla klasifikována jako možná karcinogenní. Tyto chemikálie byly zjištěny v krvi prakticky každého dospělého Američana.
Studie z ledna 2025 z Keck School of Medicine na USC, první svého druhu, porovnala kontaminaci pitné vody látkami PFAS s údaji o výskytu rakoviny v okresech USA v letech 2016 až 2021. Zjištění byla závažná. Okresy s hladinami PFAS překračujícími limity EPA vykazovaly nárůst výskytu rakoviny od 2 % do 33 % podle konkrétní chemikálie a typu rakoviny, včetně nádorů trávicího, endokrinního a dýchacího systému a dutiny ústní. Výzkumníci odhadli, že samotná kontaminace pitné vody látkami PFAS přispívá ve Spojených státech přibližně k 6 864 případům rakoviny ročně.
Výzkumníci z NCI zjistili, že lidé s nejvyšší koncentrací PFOA v krvi měli více než dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny ledvin oproti těm s nejnižšími hladinami. Zvýšené hladiny PFOS byly spojeny s rizikem rakoviny varlat u příslušníků amerického letectva vystavených kontaminované vodě na vojenských základnách.
Tyto chemikálie nebyly mezi 30 rizikovými faktory ve Finkově studii. Přesto se PFAS našly zhruba ve 45 % zdrojů pitné vody v USA, po léta se bioakumulují v lidských tkáních a jejich karcinogenní mechanismy – potlačení imunity, narušení endokrinního systému, chronický zánět a narušení oprav DNA – jsou dnes dobře zdokumentované. Celosvětová expozice je v podstatě všeobecná, což znamená, že i mírné zvýšení rizika u jednotlivce se promítá do obrovské zátěže rakovinou na úrovni populace, kterou číslo 38 % neodráží.
Jsme první generace, která má mikroplasty v krvi, plicích, placentách i tlustém střevě. Výroba plastů od poloviny 20. století prudce vzrostla a drobné částice vznikající jejich rozpadem jsou dnes přítomny téměř v každém testovaném ekosystému a organismu.
Studie případů a kontrol z roku 2025 publikovaná v časopise Journal of Hazardous Materials přinesla jedny z prvních přímých epidemiologických důkazů: mezi 258 pacienty s kolorektálním karcinomem a 493 kontrolami v Číně byly koncentrace mikroplastů ve stolici u případů rakoviny výrazně vyšší. Jedinci v nejvyšším kvartilu expozice měli upravený poměr šancí 11,3 pro kolorektální karcinom ve srovnání s nejnižším kvartilem, což je u environmentální expozice mimořádně silná souvislost.
Souhrnná metaanalýza 43 studií s více než milionem pacientů, publikovaná v roce 2025 v International Journal of Surgery, zjistila, že vystavení znečištění mikroplasty bylo rizikovým faktorem pro celkový výskyt rakoviny, přičemž nejstálejší souvislost vykazovaly ftaláty a bisfenol A, chemikálie uvolňované z plastů.
Obraz mechanismů se rychle zaplňuje. Vědci z MD Anderson Cancer Center zkoumají, jak mikroplasty v tkáních spouštějí chronický zánět, oxidační stres a narušení endokrinního systému. Systematický přehled z roku 2024 zjistil, že mikroplasty mají předpokládanou roli ve zvyšování rizika rakoviny tlustého střeva a plic. Ukázalo se, že polystyrenové nanoplasty vyvolávají ve zdravých plicních buňkách změny spojené s rakovinou, včetně poškození DNA a aktivace buněčných drah přežití.
Jak upozornili někteří vědci, lidé pod 50 let byli jedinou demografickou skupinou, u které mezi lety 1995 a 2021 rostl výskyt rakoviny. Prudký nárůst plastů v životním prostředí přesně v tomto období je těžké odbýt jako náhodu. Přesto se mikroplasty v seznamu rizikových faktorů Finkovy studie nikde neobjevují – pochopitelně, protože epidemiologické důkazy jsou ještě mladé, ale s podstatnými důsledky, protože expozice je dnes všudypřítomná.
IARC od roku 2019 klasifikuje práci na noční směny jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“ (skupina 2A) na základě důkazů, které ji spojují s rakovinou prsu, prostaty a tlustého střeva a konečníku. Biologické mechanismy jsou dobře popsané: světlo během biologické noci potlačuje melatonin, narušuje regulaci hodinových genů, zhoršuje opravu DNA, tlumí aktivitu NK buněk a dereguluje cirkadiánní geny zapojené do drah souvisejících s rakovinou.
Systematický přehled z roku 2025, který prověřil přes 500 studií, našel silné důkazy spojující narušení cirkadiánního rytmu s rakovinou prsu, prostaty a tlustého střeva a konečníku, spolu s novými důkazy pro melanom a rakovinu močového měchýře. U.S. National Toxicology Program dospěl s „vysokou jistotou“ k závěru, že dlouhodobá práce na noční směny vedoucí k narušení cirkadiánního rytmu může způsobit rakovinu prsu.
V Evropě a ve Spojených státech vykonává noční nebo směnnou práci 15 % až 25 % všech pracujících. Přehledová studie z prosince 2025 v časopise npj Breast Cancer popsala nejméně deset odlišných biologických mechanismů propojujících noční směny se vznikem rakoviny prsu, od potlačení melatoninu a oxidačního stresu po epigenetické změny a zkracování telomer.
Výzkumníci v tomto oboru ale stále více zdůrazňují jednu věc: problém sahá daleko za formální noční směny. Moderní společnost je plná narušitelů cirkadiánního rytmu: sledování obrazovek v noci, nepravidelný spánkový režim, jet lag a pozdní večerní jídlo. Ty zasahují mnohem více lidí než jen formální pracovníky na směny, epidemiologické nástroje ale narušení cirkadiánního rytmu mimo pracovní prostředí teprve začínají zachycovat. Finkova studie narušení cirkadiánního rytmu mezi svých 30 rizikových faktorů nezahrnuje. Vlastní klasifikace IARC je sice silná, ale zaměřuje se úzce na noční směny v práci, tedy jen na zlomek celkového narušení cirkadiánního rytmu v populaci.
Nic z toho není kritikou Finkovy studie. Udělala přesně to, co má důsledná epidemiologie dělat: vyčíslila riziko faktorů s prokázanou příčinnou souvislostí. Výzkumníci použili údaje o expozici z roku 2012, aplikovali je na případy z roku 2022 a vytvořili dosud nejkomplexnější globální odhad.
Jenže označení dobře prokázaný je opožděný ukazatel. Trvá desetiletí, než se rizikový faktor posune od naznačované souvislosti k všeobecně uznávané klasifikaci. U tabáku trvalo zhruba 30 let od prvních epidemiologických důkazů po rozsáhlá politická opatření. Každá ze čtyř výše uvedených oblastí je někde na této cestě, některá dál než jiná, a každá zahrnuje globální, nedobrovolnou a rostoucí expozici.
Pokud vysoce zpracované potraviny přispívají i jen mírně k rakovině tlustého střeva a konečníku, prsu a slinivky; pokud PFAS každoročně přidávají tisíce případů rakoviny ledvin, varlat a štítné žlázy; pokud mikroplasty pohánějí záhadný nárůst rakoviny s časným nástupem; a pokud dopad narušení cirkadiánního rytmu sahá daleko za pracovníky na směny, pak skutečný podíl rakoviny ve světě, kterému lze předejít, není 38 %. Je podstatně vyšší.
Neznamená to, že 38 % je špatně. Spíš je pravděpodobné, že 38 % je spodní hranice.
A vzdálenost mezi touto spodní a horní hranicí se měří v milionech životů, které současné preventivní rámce zatím nejsou navržené tak, aby je zachránily. Otázkou pro tvůrce politik, lékaře a veřejnost je, jestli budeme čekat další dvě desetiletí na jistotu, nebo začneme jednat na základě váhy důkazů, které už máme.
Zdravotní upozornění: Tento obsah slouží pouze pro informační účely a není lékařskou radou. Výsledky vždy prober s kvalifikovaným zdravotnickým odborníkem.

Většina lidí posuzuje své zdraví podle toho, jak se cítí, a pocit je rozmazaný obraz, který se dá snadno špatně vyložit.
Roční členství od 199 € ročně nebo 0,55 € denně.

Aniva zajistí laboratoř, logistiku i zprávu. Ty si ponecháš vztah s pacientem a vlastní značku.
Dvacet minut a budeš vědět, jestli to sedí k tvému nastavení.